„Jsem hrdý český sedlák 21. století,“ říká Lukáš Rázl, ředitel farmy u Kadaně, která v současnosti produkuje zhruba 10 % všech rajčat a téměř 15 % všech okurek zkonzumovaných v České republice. Z obyčejné myšlenky na využití odpadního tepla elektrárny vznikl fascinující komplex, který představuje dokonalou symbiózu průmyslové a digitální revoluce. Titul Inovační firma Ústeckého kraje za rok 2025 v kategorii malé a střední firmy tak putuje do provozu, kde se o rostliny stará hmyz, chytré algoritmy a inteligentní houby.

V bílém skafandru mezi rajčata

Než vás vůbec pustí k první sazenici, musíte projít procedurou, která připomíná vstup do jaderné elektrárny nebo na operační sál. Prvním krokem je průchod speciálním dezinfekčním rámem, následuje důkladná očista rukou a pak to hlavní – navléknout se do bílého ochranného obleku, ve kterém vypadáte jako kosmonaut. Důvod je prostý: rostliny v Agro Kadaň jsou jako vrcholoví sportovci v izolaci a jakákoliv bakterie nebo virus, který byste si přinesli zvenčí (třeba i jen na dlaních po snědení kupovaného rajčete), by mohl zlikvidovat celou úrodu.

Místo betonu zelená oáza

Málokdo by věřil, že na místě, kde se pěstuje ta nejčerstvější zelenina, kdysi stál obrovský průmyslový komplex. „Jsme na místě zbořené elektrárny Tušimice 1,“ popisuje Lukáš Rázl a dodává: „Jeden centimetr pod vámi leží obrovská zbořená elektrárna.” Na 11 hektarech skleníkových ploch se zde odehrává produkce, která nemá s tradičním polem mnoho společného.

Základem úspěchu jsou špičkové technologie. O závlahu se starají počítače, které vyhodnocují váhu rostlin, teplotu, vlhkost i rychlost větru venku. Jak sám ředitel říká: „Tohle je zemědělství, kde vám prošla najednou průmyslová, ale zároveň digitální revoluce v jeden moment.“

Inovativní je i přístup ke zdrojům. K vytápění se využívá odpadní teplo ze sousední elektrárny Tušimice 2. Rostliny jsou zalévány dešťovou vodou zachycenou ze střech skleníků, která je čištěna až na kvalitu pitné vody, aby se zamezilo infekcím.

Žádná chemie, pomáhají čmeláci a „chytré“ houby

Farma je unikátní svým biologickým přístupem. Rostliny zde koření v rohožích z rozemletých kokosových ořechů a obrovskou roli hraje spolupráce s přírodou. K ochraně před škůdci se nepoužívá žádná chemie, ale nasazují se hmyzí predátoři. „V přírodě je to založené na tom, že nepřítel mého nepřítele je můj přítel,“ usmívá se Rázl.

Klíčovým partnerem rostlin je také mycelium – houby dodávané přímo ke kořenům, které pomáhají rostlinám hospodařit s vodou a minerály a zvyšují výnosy zhruba o 20 %. Opylení pak zajišťují živí čmeláci. Jelikož se ale v noci ve sklenících přisvětluje a čmelák by při umělém světle pracoval až do vyčerpání, je jejich režim řízen digitálně. „Musíte na ten čmelín dát vysílačku, dvířka a anténu. A počítač počítá, kolik hodin denně ten čmelák už byl venku a v určitou chvíli mu zavře dvířka,“ přibližuje Rázl tento neuvěřitelný detail.

170 tisíc „ženských“ vyžadujících péči Usaina Bolta

V “provozu” je ve sklenících 170 tisíc rostlin, ke kterým ředitel farmy přistupuje s obrovským respektem. „Je to ta rostlina, takže jsou to ženy. Já k ním osobně i tak přistupuji. Mám tady 170 tisíc ženských a není to s nimi jednoduché,“ glosuje s nadsázkou Lukáš Rázl.

Péče o ně je extrémní. Aby dokázaly produkovat například 250 tisíc okurek týdně jen v jednom skleníku, musí mít dokonalé podmínky. Lukáš Rázl jejich výkony přirovnává k vrcholovému sportu: „Ty rostliny tady jsou jako Usain Bolt. Chcete, aby produkovaly 250 000 okurek v tomhle skleníku každý týden? Může být. Ale musíte se postarat o to, aby měly všechny parametry na optimální úrovni.“ To s sebou nese i přísná hygienická opatření. Do skleníků se musí chodit ve speciálním oděvu, aby se zamezilo přenosu virů a bakterií. 

Z Krušných hor vstříc energetické nezávislosti

Být inovační firmou kraje znamená myslet i na budoucnost a její výzvy. A těch není málo. Rostliny ke svému růstu nutně potřebují CO2, kterého je však na trhu nedostatek, a farma ho musí dovážet v kamionech až z Maďarska.

Další velkou výzvou je transformace energetiky v souvislosti s Green Dealem a možným odstavením uhelné elektrárny, která dnes dodává teplo. Inovativní farma už má ale plán. 

„Primárně chceme postavit komplexní plynovou energetiku s úplným využitím tepla,“ prozrazuje Rázl a do budoucna nevylučuje ani využití vodíku. „Kromě toho, že se dnes věnujeme zemědělství, tak se ještě musíme navíc stát energetiky,” shrnuje ředitel s tím, že jde o obrovskou výzvu, kterou musí zvládnout.