Umělá inteligence (AI) vstupuje do českých škol výrazně rychleji, než na co jsou v systému připraveny procesy a metodiky. Mnohé instituce dnes stojí před dilematem: zatímco jednotliví učitelé s nástroji experimentují ve výuce nebo si jimi ulehčují administrativu, vedení škol často postrádá promyšlenou strategii, jak AI integrovat do chodu celé organizace. Právě na tuto potřebu reaguje pilotní projekt AI Akcelerátor pro školy, který ukazuje, že skutečná proměna není jen o technologiích, ale o komplexní organizační, pedagogické a kulturní změně.
Co je AI Akcelerátor: Změna školy jako proces
Projekt, za nímž stojí organizace AI dětem vychází z přesvědčení, že školy potřebují vědomě řídit proces změny. Do pilotní fáze bylo vybráno šest typově odlišných škol, včetně ZŠ Palachova v Ústí nad Labem, kde se testuje dvouletý scénář transformace. Celý proces je strukturován do šesti klíčových oblastí, které mají potenciál proměnit fungování školy jako celku:
- Rozvoj pedagogů: Nastavení digitální gramotnosti pro jisté a smysluplné využití generativní AI v praxi.
- Kultura a komunikace školy: Mapování a rozvoj prostředí tak, aby podporovalo důvěru a otevřenost k učení.
- Metodologie hodnocení: Využití dat a AI pro podporu formativního hodnocení a zpětné vazby.
- Administrativa: Identifikace a automatizace rutinních činností, které šetří čas vedení i učitelům.
- Vzdělávací strategie školy: Podpora lídrů při tvorbě strategie s využitím datových nástrojů.
- Inkluze: Personalizovaná podpora žáků a příprava diferencovaných materiálů pomocí AI.
Role lídra změny: Motor transformace na ZŠ Palachova
Změna v projektu není řízena „shora“ externími experty, ale skrze tzv. lídryni změny – klíčového člověka uvnitř školy, který funguje jako vnitřní motor inovací. Na ZŠ Palachova tuto roli zastává Renata Wolff, která popisuje svou zkušenost jako proces „překladu“ vizí do reality.
„Svou roli vnímám hlavně jako spojku a prostředníka. Jsem ten první článek v řetězci, ke kterému se od mentorů dostávají novinky a plány. Moje práce pak spočívá v tom, že tyhle vize z projektu beru a snažím se je ‚přeložit‘ do naší školní reality. Než s něčím jdu za vedením nebo kolegy, vždycky přemýšlím, jak to udělat, aby to u nás dávalo smysl,“ vysvětluje Renata.
V každodenní praxi Renata řeší vše od organizace výjezdů až po rozsáhlá dotazníková šetření, zaměřené např. na kulturu školy. Přiznává, že časová náročnost je proměnlivá a přichází ve vlnách. Největšímu náporu čelí vždy s otevřením nové oblasti, která spočívá v celodenním setkání zapojených škol v Praze. Pak následuje fáze přípravy v každé jednotlivé škole. V nejvypjatějších momentech jí pomáhá také umělá inteligence: „Pomocné technologie včetně AI mi pomáhají zvládnout administrativní nálož, abych se mohla víc soustředit na to podstatné – jak změny citlivě zavádět do našeho školního života“.
Klíčovým pilířem je pro ni však mentoring. Pravidelný kontakt s mentorem (na ZŠ Palachova je jím Radek Špáta) jí dodává jistotu. „Ten pocit, že na to nejsem sama, že mě v případě potřeby vytáhne z každé slepé uličky, je k nezaplacení. Mentoring mi dává jinou perspektivu a učí mě k problémům přistupovat s klidnou hlavou,“ dodává.
Příběh jedné školy: Od experimentu k systému
ZŠ Palachova vstupovala do projektu s vizí připravit žáky na trh práce, který AI zásadně promění. Podle ředitele školy Marka Plcha se práce s technologiemi před projektem odehrávala spíše nahodile a chyběla platforma pro sdílení.
„Mojí největší obavou bylo přetížení pedagogického sboru a odpor vůči dalším změnám,“ přiznává ředitel Plch. „Hledali jsme nástroj pro řízenou, nikoliv chaotickou změnu celé instituce. AI Akcelerátor se liší od běžného školení tím, že je to ucelený proces. Zaměřuje se na změnu myšlení a organizačních struktur“.
Počáteční zvědavost a chuť zkoušet nové věci však, dle lídryně změny, na ZŠ Palachova přirozeně převládla nad obavami. Reakce kolegů byly od začátku velmi pozitivní a mnozí se sami aktivně nabízeli s pomocnou rukou. Přispělo k tomu, že mladý a nadšený kolektiv táhne za jeden provaz a vnímá AI i moderní technologie obecně ne jako hrozbu, ale jako velkou příležitost.
Zlomový moment nastal, když se potvrdilo, že škola má skvělé základy. Renata Wolff i Marek Plch shodně uvádějí, že projekt škole dodal zdravé sebevědomí. „Osobně jsem pocítil hlubší změnu, když jsem viděl, jak se pedagogové začínají sami aktivně zajímat a sdílet si tipy. Začala se šířit jakási nakažlivá zvědavost,“ popisuje ředitel školy.
Dnes se na ZŠ Palachova dělají věci jinak. Škola mnohem aktivněji zapojuje školní parlament a dává dětem prostor se k chodu školy vyjadřovat. Symbolem neformálního vzdělávání učitelů se stala tzv. DigiKafe. „Největší odpor jsme paradoxně neřešili u technologií, ale u biorytmu, protože se scházíme hodinu před vyučováním. Zjistili jsme ale, že dobrá káva a něco sladkého spolehlivě zlomí i ty největší ranní bariéry,“ usmívá se paní Renata.
Co pilotní projekt doposud ukázal?
Analýza prvních pěti měsíců intenzivní práce přinesla několik zásadních zjištění, která jsou přenositelná na jakoukoliv jinou školu. Na základě kombinace kvantitativních dat a kvalitativních reflexí lze formulovat následující závěry:
- Motivace není bariéra: Vstupní evaluace vyvrátila mýtus, že učitelé se technologiím brání. Průměrně 48 % pedagogů vstupovalo do projektu s postojem podporujícím změnu.
- Technická vybavenost není rozhodující faktor: Mentorské záznamy opakovaně ukazují, že i při dobrém hardware nemusí docházet k pedagogickému posunu.
- Leadership je silnější než hardware: Školy s aktivním a strategicky uvažujícím ředitelem vykazují výrazně rychlejší stabilizaci procesů.
- Změna je především organizační, nikoli technologická: Z kvalitativních dat vyplývá, že projekt otevřel témata jako přetížení pedagogů, absence sdílení, nejasné procesy,fragmentovanou odpovědnost za inovace.
- Integrace dalších projektů vyžaduje institucionální ukotvení: Pilot ukázal, že se zavádění nástrojů neobejde bez jasného ukotvení ve ŠVP, bez odpovědné osoby a bez podpory vedení.
- Sdílení mezi školami nevzniká spontánně: Přestože byla realizována dvě společná offline setkání a průběžná komunikace, intenzita meziškolního sdílení zatím nedosahuje potenciálu.
- Pravidla jsou o kultuře: Největší napětí mezi žáky a školou se netýká AI, ale symbolů autonomie (jako jsou pravidla pro mobilní telefony). To potvrzuje, že bez práce na kultuře školy nelze potenciál technologií plně využít.
Výzvy a nejtěžší momenty
Transformace není bezbolestná. Nejtěžší pro školy zůstává skloubení času a termínů projektu s náročným běžným provozem. „Občas je to opravdu fofr – sladit výuku a do toho stihnout výstupy z jednotlivých oblastí v daném čase vyžaduje vypětí všech sil,“ potvrzuje Renata Wolff. Pilotní fáze také na jedné ze zapojených škol ukázala, že personální nestabilita (např. odchod klíčového lídra) může proces výrazně zpomalit, což vyžaduje, aby projekt nebyl personifikován pouze v jedné osobě.
Dalším zjištěním je, že pouhé „představení nástroje“ (např. aplikace pro finanční gramotnost) nestačí. Bez jasného ukotvení ve strategii školy nebo ŠVP zůstává jeho využití pouze iniciativou jednotlivců.
Pokud by měl Marek Plch možnost něco v projektu udělat jinak, pravděpodobně by na začátku intenzivněji investoval do interní komunikace a zapojení pedagogů. I když reakce byly vesměs pozitivní, dřívější a systematičtější zapojení širšího okruhu kolegů by mohlo ještě více urychlit některé dílčí procesy a vytvořit silnější interní síť pro sdílení. Také by dříve přistoupil k definování malých, konkrétních, pilotních projektů v rámci školy, aby byly hmatatelné výsledky pro všechny hned na začátku.
Co bude dál?
Projekt se nyní přesouvá do dalších fází. V letech 2026–2027 se školy zaměří na automatizaci administrativy, metodologii hodnocení a implementaci revidovaného RVP. Cílem je vytvořit škálovatelný model, který do roku 2030 pomůže proměnit fungování jedné třetiny českých základních škol.
Pokud mají školy připravovat děti na svět s umělou inteligencí, musí se proměnit i způsob, jakým samy fungují. Příběh ZŠ Palachova v Ústí nad Labem ukazuje, že s jasnou vizí, podporou mentora a odvahou k experimentování lze AI využít jako jeden z nástrojů pro systematickou proměnu školy.
Chcete sledovat další cestu našich pilotních škol? Prozkoumejte web projektu AI akcelerátor pro školy a přihlaste se k newsletteru, díky kterému budete informování o všech novinkách a důležitých krocích.
Významnou roli v zapojení ZŠ Palachova do pilotního projektu sehrálo také ICUK – Inovační centrum Ústeckého kraje, konkrétně tým projektu RUR (Region univerzitě, univerzita regionu). Právě na základě znalosti regionálního prostředí, práce se školami a dlouhodobé podpory podnikavosti a inovativního vzdělávání byla tato škola vytipována jako vhodný pilot pro realizaci projektu AI Akcelerátor v Ústeckém kraji. ICUK tak sehrál roli propojovatele mezi školou a organizací AI dětem a přispěl k nastartování této spolupráce.
Do budoucna se počítá s dalším rozvojem partnerství mezi ICUK, týmem RUR a organizací AI dětem, a to jak v oblasti implementace AI do škol, tak i v rámci dalších vzdělávacích a inovačních aktivit v regionu. Cílem je přenášet získané zkušenosti do dalších škol, systematicky podporovat rozvoj digitálních a podnikavých kompetencí žáků a přispívat k modernizaci vzdělávání v Ústeckém kraji.
Text: Radek Špáta, AI dětem a Tamara Klein, ICUK
