Student psychologie z Ústí nad Labem Matyáš Michel stojí za startupy Gamifit a Cognivibe, které propojují psychologii, technologie a společenské výzvy. S Gamifitem motivuje děti k pohybu prostřednictvím digitální hry, s Cognivibem pomáhá předcházet vyhoření sledováním kognitivní zátěže. Za oba projekty získal ocenění v soutěžích Nakopni Prahu či Red Bull Basement, které mu otevřely dveře i na globální scénu – od Prahy až po Tokio. Matyáš vystoupí jako speaker na Festupu 2025, kde se s mladými lidmi podělí o svou zkušenost s cestou od nápadu až po světové startupové soutěže.

Místo abych si stěžoval, mám potřebu ty věci změnit

Matyáš Michel se netají tím, že měl vždy tendenci něco tvořit. Už na střední škole se pustil do podnikání – nejprve jako freelance designér pro influencery a YouTubery, později se přes marketing dostal k českým e-shopovým značkám. Rychle ale zjistil, že mu nestačí jen vydělávat peníze. „Dlouhodobě mě štve, když něco nefunguje a nikdo s tím nic nedělá. Místo abych si stěžoval, mám potřebu ty věci zkusit změnit – a to je asi hlavní motor,“ říká. První vlastní e-shop proto zaměřil na repasované a upcyklované výrobky. Už tehdy tušil, že podnikání pro něj bude spíš cestou k dopadu než k rychlému zisku. 

Hra, pohyb a digitální svět 

Zásadní zlom přišel během covidu. Společně se spoluzakladatelkou začali přemýšlet, jak zareagovat na zhoršující se problém nedostatku pohybu u dětí. Ve veřejné debatě se často vinily technologie – děti tráví čas u obrazovek, místo aby se hýbaly. Michel ale tušil, že právě technologie může být klíčem. „My dospělí používáme technologie přirozeně – hodinky, Stravu, Garmin. Proč by to u dětí, které jsou ještě digitálnější, nemohlo fungovat taky?“ vysvětluje. 

Tak vznikl Gamifit – aplikace, která spojuje pohyb s prvky hry. Cesta od nápadu k funkčnímu produktu ale nebyla přímočará. Začínali s jednoduchými prototypy: aplikace obsahovala jen jednu či dvě funkce a tým sledoval, co u dětí skutečně vyvolává motivaci. Postupně se Gamifit posunul od „gamifikované fitness aplikace“ k plnohodnotné hře, kde je pohyb součástí herní mechaniky. Dnes už aplikace nabízí příběhy, souboje i komunitní prvky – a stává se pro děti více hrou než cvičebním nástrojem. 

První reakce dětí i rodičů překvapily i samotné tvůrce. „Na jednom letním táboře jsme testovali hrozně jednoduchý prototyp – skoro ‚nezherněný‘ – a i v prostředí, kde se děti nechtějí ztrapnit, naprostá většina reálně začala cvičit. To jsme nečekali a dost nás to povzbudilo,“ vzpomíná Michel. Dnes už ve veřejné betě evidují stovky dětí, přes tři tisíce zaznamenaných aktivit a průměrně desítky přihlášení u aktivnějších uživatelů. 

„Máme problém, vytvoříme technologii, ta ho vyřeší – a přinese nový, druhotný problém. Každá iterace ale posouvá kvalitu života výš. Inovace bez člověka nedává smysl – je tu kvůli němu. Technologie je nástroj, člověk je důvod.“

Cognivibe: prevence vyhoření 

Druhý projekt Matyáše Michela vznikl z velmi osobní zkušenosti. Intenzivní období práce, kdy zavíral počítač v jedenáct večer, a přesto měl pocit, že nestíhá, ho přivedlo na hranu vyhoření. „Bylo to jako trénovat na maraton, ale sprintovat 20 kilometrů denně,“ vzpomíná. Díky psychologickému vzdělání dokázal zpomalit, ale zážitek se stal inspirací pro novou aplikaci – Cognivibe. 

Ta sleduje, jak člověk pracuje s počítačem: rychlost psaní, chybovost nebo přepínání oken. Na základě toho vyhodnocuje kognitivní zátěž – tedy míru soustředění i riziko stresu a vyhoření. „Díky tomu umíme nabídnout konkrétní doporučení vycházející z reálného chování u počítače,“ vysvětluje Michel. 

Projekt přinesl i cenné zkušenosti ze zahraničí. S Cognivibe se tým dostal až do Tokia, kde spolupracoval s investory ze Silicon Valley či Microsoft for Startups. „V USA je kultura výrazně ‚prodejnější‘: umí skvěle odvyprávět sebe i cizí projekt. V Evropě se často bojíme se prodat. Na druhou stranu se občas v tom skvělém ‚pitchi‘ vytrácí substance. Pro mě je ideál rovnováha: umět to dobře říct, ale mít za tím i reálnou hodnotu,“ říká. 

Mezi psychologií a startupy 

Psychologie je o hloubce, startupy o rychlosti. Michel ale mezi nimi zásadní rozpor nevidí. „Psychologie je pro mě primárně věda a startupy s vědou sdílí spoustu principů: hypotézy, přehled o tom, co už víme, a metodické ověřování. Rozdíl je spíš v rychlosti,“ vysvětluje. 

Stejně přemýšlí i o umělé inteligenci: „Otázka je, jestli jí někdo kdy porozumí celistvě. V něčem možná AI porozumí psychice lépe než my, ale to neznamená, že jí porozumí úplně.“ 

Inovace mezi člověkem a technologií 

Když se ho zeptáte, co ho žene dál, odpoví jednoduše: vnitřní důvod. „Snáz se vstává do projektu, který má pomáhat dětem hýbat se nebo lidem předcházet vyhoření, než do e-shopu s hrnci. Ten vnitřní důvod rozhoduje,“ říká. 

I proto vnímá inovace především jako spirálu interakce mezi člověkem a technologií. „Máme problém, vytvoříme technologii, ta ho vyřeší – a přinese nový, druhotný problém. Každá iterace ale posouvá kvalitu života výš. Inovace bez člověka nedává smysl – je tu kvůli němu. Technologie je nástroj, člověk je důvod.“ 

Na Matyáše Michela se můžete těšit 16. října na našem startupovém festivalu Festup, kde bude prezentovat svůj podnikatelský příběh.