Inovační centrum Ústeckého kraje ve spolupráci se Smíchovskou střední průmyslovou školou, gymnáziem a hotelovou školou Radlická na Smíchově uspořádalo pětidenní vzdělávací pobytovou aktivitu nazvanou „Mediální kemp Terezín“. Šestnáct žáků středních škol z Ústeckého kraje si během pěti dnů prošlo kompletním procesem tvorby krátkého filmu: od prvotní myšlenky až po finální projekci.

Tři školy, dva filmy, šestnáct tvůrců

Cílovou skupinou byli žáci tří středních škol z Ústeckého kraje: Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích, Gymnázia Lovosice a Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem. Účastníci byli rozděleni do dvou pracovních skupin, z nichž každá pracovala paralelně na vlastním filmovém projektu. Výstupem kempu byla dvě autorská krátká audiovizuální díla, na jejichž tvorbě se podíleli všichni účastníci – ať už v roli scenáristů, režisérů, kameramanů, herců nebo střihačů.

„Přihlásil jsem se, abych se naučil pracovat s médii, a nejvíc mě nadchlo samotné natáčení, protože je to o kreativitě. Mou největší výzvou bylo herectví, protože jsem dostal hlavní roli a musel jsem se opravdu snažit. Kromě toho jsem si ale vyzkoušel i práci zvukaře a naučil se ovládat techniku. Kemp bych rozhodně všem doporučil”, prozradil David Holan z Gymnázia Litoměřice.

Peer-to-peer: když učí vrstevníci

Klíčovým prvkem celého programu byl peer-to-peer formát. V roli lektorů totiž nestáli dospělí odborníci, ale žáci partnerské Střední školy Smíchov, která se dlouhodobě profiluje v oblasti mediální a audiovizuální tvorby. Tento přístup byl zvolen záměrně. Vrstevnické vedení snižuje psychologickou bariéru mezi lektorem a účastníkem, využívá sdílené generační zkušenosti a zároveň rozvíjí kompetence i samotných lektorů v oblasti prezentačních, organizačních a metodických dovedností. Pro účastníky z Ústeckého kraje představovali smíchovští studenti rovněž inspirativní příklad praktického uplatnění středoškolského studia.

„Jsem studentka třetího ročníku ze Smíchova a přijela jsem mentorovat žáky z Litoměřic. Musím říct, že byly neuvěřitelně šikovné a do práce zapálené, což mě mile překvapilo. Skvěle fungovaly v týmech, trávily spolu čas, i když zrovna nepracovaly. Co mě ale naprosto šokovalo, byl jejich vnitřní pohon – někteří vstali ve čtyři ráno a šli točit až do devíti.“, neskrývala pozitivní překvapení mentorka a žákyně Gisele Neie ze smíchovské střední školy.  

Od brainstormingu k finálnímu střihu

Program kempu byl koncipován tak, aby účastníci prošli všemi fázemi filmové produkce. Pondělní program byl věnován seznámení, nastavení pravidel pobytu a rozdělení do skupin. Odpoledne se rozjel brainstorming a tvorba prvních námětů, na kterých skupiny pracovaly až do večerních hodin.

Úterý patřilo dokončení scénářů, rozdělení produkčních a hereckých rolí a zahájení samotného natáčení, které pokračovalo i celou středu. Účastníci se postupně seznamovali s prací s kamerou, zvukem, kompozicí záběru i s režijním vedením herců.

„Já jsem byl jeden z herců a občas jsem zaskočil jako zvukař. Líbilo se mi vlastně úplně všechno, ale nejvíc nás potrápil čas. Měli jsme ho málo a do toho nám nevyšlo počasí, takže největší výzva byla stihnout všechno natočit. Kdybych mohl něco změnit, lépe bych si rozplánoval časový harmonogram, protože jsme to ke konci moc nestíhali. Ale zkušenosti jsou to skvělé,“ řekl Miloš Šípek, žák Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem. Další z účastníků, Dan Königsmark z Gymnázia v Litoměřicích, ho doplnil: „Strašně mě bavilo vymýšlet scénář a rozhodovat o tom, jak budou vypadat jednotlivé úhly záběrů. To byla zároveň i ta nejtěžší část. Podobně jako Miloš jsem bojoval s časem – skoro všechno jsme nakonec dělali přes noc, což bych příště zkusil udělat jinak. Kemp byl ale na 100 % skvělý.“

Čtvrtek přinesl přechod od natáčení ke střihu – účastníci nejprve dotočili poslední scény a poté se ponořili do postprodukce, která pro řadu z nich byla úplně novou disciplínou. Páteční program vyvrcholil finalizací obou filmů, společnou projekcí a zpětnou vazbou.

 „To nasazení bylo opravdu vysoké. Jakmile se žáci dostali do tempa, jelo se skvěle. Povedly se nám nádherné scény, i když noční natáčení v dešti byla docela komplikace. Nejvíc mě ale překvapilo, co dokázali vytvořit lidé, kteří drželi kameru poprvé v životě. Výsledek, který z toho vypadl, byl fakt dobrý,“ dodal Patrik Müller, mentor a žák, rovněž ze Smíchovské střední průmyslové školy.  

Žáci v týmech natáčely svá videa i v noci. Právě noční natáčení v dešti bylo pro účastníky mediálního kempu jednou z nejnáročnějších částí programu, ale zároveň ukázalo jejich velké nasazení. K natáčení v noci docházelo i z důvodu nedostatku času během dne. Bylo velkou výzvou, na druhou stranu jej doprovázel jejich vnitřní zápal. Navzdory dešti a nočním podmínkám dopadlo natáčení úspěšně a scény byly skvělé, i když předchozí zkušenost s prací s kamerou byla téměř nulová.

Po celou dobu kempu si žáci učili metodou „learning by doing“. Zvládnutí práce s různými druhy mediální techniky, vymýšlení scénářů a úhlů záběrů, řešili postprodukci a zvuk. Byly v hereckých rolích, kde ztvárňovali i hlavní postavy. Pozitivním překvapením byla vysoká úroveň dovedností i u těch, kteří drželi techniku v ruce poprvé.

Práce s kamerou byla pro žáky klíčová. Učili se nejen technické ovládání, ale i kreativní aspekty, jako je volba úhlů záběrů. Posouvali se pak do role zvukařů, což zahrnovalo praktické ovládání techniky určené k záznamu zvuku. Postprodukce je naučila řešit zpracování natočeného materiálu např. spojování zvuku s pohybem, či dolaďování barev.

Mediální kemp účastníkům přinesl praktické kompetence v oblastech, které jsou v kurikulu středních škol běžně zastoupeny jen okrajově: tvorba námětu a scénáře, základy filmové režie, kameramanská praxe, herecké základy, postprodukční střih a v neposlední řadě i týmová spolupráce v rámci produkčního procesu s jasně definovanými rolemi a odpovědnostmi. Vedle technických a tvůrčích dovedností si účastníci odnesli také zkušenost intenzivní pětidenní práce v týmu složeném ze žáků různých škol – tedy přesně tu mezikrajskou a mezistředoškolskou síťovou zkušenost, kterou projekt RUR systematicky podporuje.

Smíchovští peer-lektoři si zase vyzkoušeli práci s reálnou skupinou „svěřenců”, museli stavět program, vést tým, řešit produkční problémy v reálném čase a předávat své know-how dál.

„Když jsme Mediální kemp do programu RUR zařazovali, nešlo nám o jednorázovou aktivitu, ale o ověření modelu, který umí žít dál. Vrstevnické učení v praxi ukázalo přesně to, v co jsme doufali: středoškoláci jsou schopní lektoři, kteří umí předávat dovednosti svým spolužákům s autentičností, jakou dospělý lektor nikdy úplně nenahradí. Letošní pilot byl pro nás důkazem konceptu. V další vlně chceme stejný formát přenést na další školy v Ústeckém kraji s tím, že roli mentorů a lektorů tentokrát převezmou žáci Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích, kteří si letos celý proces sami prošli. Přesně o to nám v projektu RUR jde – aby kompetence, do kterých investujeme, zůstávaly v regionu a šířily se dál, ” shrnul Daniel Trnka, manažer vzdělávacích aktivit a organizátor akce z Inovačního centra Ústeckého kraje.

➡️ Akce byla financována z projektu RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, registrační číslo CZ.10.02.01/00/22_002/0000210. RUR je strategický projekt financovaný z Operačního programu Spravedlivá transformace, jehož cílem je posílit lidský kapitál Ústeckého kraje, rozvíjet kompetence žáků a studentů a podpořit jejich vztah k regionu. Mediální kemp je jednou z aktivit, jimiž projekt cílí na žáky středních škol Ústeckého kraje.