Mezi velikostí městských a obecních rozpočtů a jejich schopností strategicky plánovat a provádět rozvojové iniciativy v oblasti Smart City existuje zjevná korelace. Vyplývá to ze studie Inovačního centra Ústeckého kraje provedené ve vztahu k připravenosti obcí v regionu čerpat z OP Spravedlivá transformace v roce 2023. Větší města a obce disponují významnějším rozpočtem per capita a robustnějším administrativním zázemím, což vede k lepším podmínkám pro strategické rozhodování v rozvoji městských oblastí. Má to však i své ALE!

Zatímco větší populace znamená širší škálu rozvojových potřeb a problémů, které vyžadují řešení, a tedy i potřebu větší diverzifikace projektových iniciativ, není zaručeno, že vyšší počet projektů automaticky vede k vyšší úrovni rozvoje. Zde přichází do hry malé obce, které mohou být v některých případech flexibilnější ve svém rozhodování a spolupráci při přípravě projektů.

Studie dále poukázala na to, že spojitost mezi velikostí obce a počtem projektů není zcela přímá; větší obce si mohou být vědomé většího významu některých oblastí a projevovat vyšší míru připravenosti, ale není to vždy pravidlem. Chytré environmentální, energetické a sociální projekty mohou venkovským oblastem poskytnout prostředky ke zmenšení těchto rozdílů oproti větším městům.

A jaká je úroveň připravenosti projektů mezi zkoumanými obcemi? Celkem se studie zúčastnilo 160 obcí. Z toho 114 obcí do 999 obyvatel a 46 obcí nad 1000 obyvatel. Data ukazují, že přibližně 20 % obcí nemělo v roce 2023 připraveny žádné projekty ani specificky definované plány pro rozvoj. Alarmujících 40 % obcí signalizovalo relativně nízkou úroveň připravenosti. To naznačuje, že potřebují větší podporu a zdroje pro posílení jejich plánovacích schopností.

Na druhé straně spektra, asi 30 % obcí dosahovalo mírně vyšší úrovně připravenosti, avšak většina z nich stále nebyla v roce 2023 připravena nebo nepracovala aktivně na přípravě projektů v žádné specifické oblasti. Pouze 10 % obcí mohlo s jistotou prohlásit, že má většinu projektů buď připravených nebo se na přípravě podílí, nebo má jasně definované plány pro jejich realizaci.

Zajímavým zjištěním je také fakt, že vyšší míru připravenosti vykazovaly municipality s počtem obyvatel přesahujícím 1000. Naopak, menší obce často vykazovaly nižší míru připravenosti, což naznačuje, že velikost obce může hrát klíčovou roli ve schopnosti připravovat a realizovat rozvojové projekty.

Připravenost obcí na realizaci rozvojových projektů ukazuje níže uvedený graf. Stupnice na grafu ukazuje rozdělení obcí podle míry jejich připravenosti, od těch bez projektů až po ty s vysokou úrovní připravenosti, a odhaluje, že většina obcí se pohybuje ve středu spektra s prostorem pro zlepšení.

Shrnutí hlavních výsledků z mapování:

• S větší velikostí měst a obcí je spojená větší připravenost na realizaci rozvojových projektů. Větší obce disponují významnějším rozpočtem, a to jak v absolutních číslech, tak i na jednoho obyvatele i větším administrativním zázemím, což se projevuje příznivě v podmínkách pro strategické rozhodování v oblasti rozvoje municipality.
• S vyšším počtem obyvatel se rozšiřuje spektrum rozvojových potřeb a problémů, které je třeba řešit, a to může vést k potřebě větší diverzifikace projektových iniciativ.
• Nelze však předpokládat, že větší počet realizovaných projektů ve větších městech a obcích automaticky znamená vyšší úroveň rozvoje. Menší obce mohou v některých případech vykazovat vyšší míru flexibility v rozhodování a spolupráci v přípravě rozvojových projektů.
• Spojitost mezi velikostí municipality a počtem projektů není zcela jednoznačná, i když větší municipality si uvědomují větší význam oblastí  a vykazují vyšší míru připravenosti.

Zjištěné informace mohou sloužit jako základ pro strategická rozhodnutí a plánování rozvoje v různých municipalitách a územích, jsou využitelné i pro regionální řízení v rámci kraje, zejména v kontextu cílů Fondu spravedlivé transformace. Chytré environmentální, energetické a sociální projekty představují pro venkovské municipality příležitost ke zmenšení rozdílu oproti městům.

Výtah ze studie je možné si přečíst zde.

Studie byla realizována díky podpoře projektu Smart akcelerátor pro Ústecký kraj III, registrační číslo CZ.02.01.02/00/22_009/0004316.