Méně pracovníků, vyšší tržby na zaměstnance a rostoucí investice. Ústecký kraj patří dlouhodobě k nejprůmyslovějším regionům Česka. Data za roky 2019 až 2024 však ukazují, že jeho průmysl se vyvíjí: zaměstnanců ubývá, zatímco tržby připadající na jednoho pracovníka, mzdy a investiční aktivita rostou.
Méně zaměstnanců, ale vyšší tržby na pracovníka
Počet zaměstnanců průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Ústeckém kraji klesl z přibližně 63 tisíc v roce 2019 na necelých 60 tisíc v roce 2024. Jde o pokles o 5,3 %. V celé České republice se počet zaměstnanců ve stejně vymezeném souboru podniků snížil ještě více, přibližně o 6,9 %.
Vývoj tržeb však ukazuje jiné, zajímavé informace. Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy u sledovaných podniků se 100 a více zaměstnanci se sídlem v Ústeckém kraji vzrostly přibližně z 359 miliard Kč v roce 2019 na 463 miliard Kč v roce 2024. V přepočtu na jednoho zaměstnance těchto podniků se zvýšily z 5,7 milionu Kč na 7,8 milionu Kč.
V roce 2024 se tak Ústecký kraj v tržbách na zaměstnance umístil na druhém místě mezi kraji, hned za Středočeským krajem. Dosáhl hodnoty zhruba o čtvrtinu vyšší, než činil celorepublikový průměr 6,2 milionu Kč, a současně převýšil hodnoty Libereckého i Karlovarského kraje.
Graf 1 Tržby z prodeje výrobků a služeb průmyslové povahy na zaměstnance. Zdroj: ČSÚ; vlastní zpracování. Údaje jsou v běžných cenách.
Vyšší tržby při menším počtu pracovníků mohou souviset s technologickou modernizací, automatizací, změnou výrobní struktury i růstem cen produkce.
Investice po roce 2021 výrazně zrychlily
Výrazným signálem změny v celé regionální ekonomice je tvorba hrubého fixního kapitálu. V letech 2019 až 2021 se v Ústeckém kraji pohybovala kolem 90 až 93 tisíc Kč na obyvatele. V roce 2022 překročila 109 tisíc Kč a v roce 2023 vzrostla téměř na 152 tisíc Kč. Na obdobné úrovni zůstala také v roce 2024.
Ve srovnání s rokem 2019 byla tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele v kraji v roce 2024 vyšší přibližně o 64 %, zatímco v Česku jako celku vzrostla zhruba o 39 %. Ústecký kraj sice v absolutní hodnotě stále nedosahoval republikového průměru, rozdíl se však podstatně zmenšil: z přibližně 49 tisíc Kč na obyvatele v roce 2019 na 45 tisíc Kč v roce 2024. Mezi třemi srovnávanými severozápadními a severními kraji však v roce 2024 dosáhl nejvyšší hodnoty, před Karlovarským i Libereckým krajem.
Graf 2 Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele. Zdroj: ČSÚ; vlastní zpracování. Údaje jsou v běžných cenách.
Vývoj vytváří příznivější investiční předpoklady pro hospodářskou transformaci kraje. Ukazatel však zahrnuje investice celé regionální ekonomiky, včetně veřejného sektoru a bydlení, nikoli pouze investice průmyslových podniků, které v něm ale patří mezi nejvýznamnější.
Mzdy ve velkých průmyslových podnicích patří k nejvyšším v Česku
Průměrná hrubá měsíční mzda ve sledovaných průmyslových podnicích se sídlem v Ústeckém kraji vzrostla z 37 911 Kč v roce 2019 na 51 205 Kč v roce 2024, tedy nominálně přibližně o 35 %. V roce 2024 byla vyšší než celorepublikový průměr 49 473 Kč a mezi kraji byla třetí nejvyšší po Praze a Středočeském kraji. Údaj se vztahuje na podniky s převažující průmyslovou činností a se 100 a více zaměstnanci.
Nad celorepublikovým průměrem byly také mzdy zaměstnanců v profesní skupině obsluha strojů a zařízení a montéři. V roce 2024 dosáhly v Ústeckém kraji 40 505 Kč, zatímco průměr Česka činil 39 478 Kč. Tento ukazatel vychází ze strukturální mzdové statistiky a zahrnuje danou profesní skupinu napříč odvětvími, nikoli pouze v průmyslu. Růst pracovních nákladů současně posiluje tlak na zavádění technologií, zvyšování produktivity a tvorbu vyšší přidané hodnoty.
Data naznačují změnu, otázkou je další vývoj
Data za období 2019–2024 ukazují změny ve vývoji velkých průmyslových. Tyto podniky zaměstnávají sice méně lidí než v roce 2019, současně však vykazují vyšší nominální tržby na zaměstnance a nabízejí nadprůměrné mzdy. Po roce 2021 se také výrazně zvýšila investiční aktivita celé regionální ekonomiky.
Pro dlouhodobou konkurenceschopnost kraje nebude samotný růst nominálních tržeb a investic dostačující. Rozhodující bude, zda budou investice ve větší míře směřovat do inovací, výzkumu a vývoje, digitalizace, energetických úspor a technologicky náročnější výroby. Propojení tradiční průmyslové základny s novými technologiemi ovlivní, zda bude kraj především modernizovat stávající provozy, nebo se bude postupně posouvat k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou. Závěrem lze uvést, že průmyslová transformace Ústeckého kraje je v některých datech již zřetelně vidět a lze proto očekávat i další pozitivní změny v jiných oblastech.
Datová poznámka – srovnání vychází z údajů ČSÚ za období 2019 až 2024. Průmyslové ukazatele zahrnují podniky se 100 a více zaměstnanci podle kraje jejich sídla, včetně jejich provozoven v jiných krajích. Peněžní ukazatele jsou nominální, tedy v běžných cenách, a jejich růst proto částečně ovlivnila inflace. THFK zachycuje investice celé regionální ekonomiky.
Autoři datoví analytici ICUK Doc. Ing. Petr Hlaváček, Ph.D. a Ing. Lukáš Johanovský
