Během oficiálního otevření nových prostorů ICUK jste to nemohli minout a mnozí si tím prošli. Mluvíme o dezinfekční bráně, která byla součástí hygienických opatření u vstupu. Za celým zařízením stojí ústecká firma VDED a Jan Smělík, bývalý manažer v korporátu, který se chtěl vrátit k tomu, co vystudoval a má rád – ke strojařině. Ve Velkém Březně u Ústí nad Labem vyvinul unikátní vstupní dezinfekci, která nemá v Evropě obdoby.

Honzo, vy jste pracoval na vysoké manažerské pozici v AZ SANACE. Co Vás vedlo k tomu opustit korporát a začít podnikat?

Ta cesta nebyla tak úplně přímá – z korporátu rovnou do podnikání. Mezi tím zmíněným korporátem, kde jsem se seznámil s mým aktuálním společníkem Tomášem Vohryzkou, a podnikáním byly mezifáze. Například jsem pracoval jako krizový manažer v pražské stavební společnosti Omega-Teplotechna Praha. Než jsme založili VDED, tak jsem také nějakou dobu pracoval na kontrakt. Takže ta cesta k podnikání byla postupná, plynulá.

Proč název VDED?

Nic složitého za tím není. Znamená to: Vstupní Dezinfekce Entrance Disinfection. Můj kolega je nadšenec do názvů firem, které jsou tvořené zkratkou. Navíc to naprosto odpovídá i logice našeho produktu.

Vy už jste v dubnu 2020 začal pracovat na prototypech vstupních dezinfekčních bran. Existuje nějaká inspirace ze zahraničí?

Určitě existují. Např. v Indii a Číně. Ale to jsou megalomanské projekty, kde vstupní brána vypadá jak hvězdná brána, kudy procházejí lidé a kde se spotřebovává dezinfekce po litrech za minutu. Zkrátka nic, co by se dalo použít v evropském měřítku. Pak jsem také objevil např. stroj, který vypadá jako telefonní budka, v rozích má trysky napojené na barel s dezinfekcí a celé to funguje s čerpadlem z ostřikovačů. Zkrátka další typ vstupní dezinfekce, která nelze v našich krajích použít z hlediska bezpečnosti.

Takže nic, co by se dalo jen zkopírovat a následně použít u nás?

Nenašli jsme nic, co by odpovídalo tomu, co jsme chtěli a co jsme také nakonec vyvinuli. Tedy vstupní brána o rozměru palety, se kterou dokáže hýbat jen jeden člověk, stříká to aerosol a spotřebovává málo dezinfekce včetně toho, aby vám to dezinfikovalo ruce a podrážky bot.

Když jsme tedy zjistili, že na českém trhu žádný takový stroj není, pustili jsme se do toho. Také to bylo o tom, že já jsem se chtěl vrátit ke strojařině, kterou jsem vystudoval a s kolegou Tomášem jsme chtěli mít svůj vlastní podnik v Ústí, který dokáže vyvinout a následně vyrobit nějaký produkt. Zkrátka jsme nechtěli být jen překupníci.

Takže jako strojař jste si sedl za PC a daný stroj navrhl od prvního do posledního šroubku?

Přesně tak. Schéma, elektriku a vše okolo jsem si navrhl ve 3D modelu a začal na něm pracovat. Ale např. elektrické rozvody jsem konzultoval s elektrikářem.

Popište nám vaši dezinfekční bránu. Jak vlastně funguje?

Dává logiku, že když vstupuji do nějakého vnitřního prostoru, tak bych měl vstupovat co nejméně kontaminovaný škodlivými bakteriemi a viry. A smysl našeho produktu je v tom, že vy projdete naší dezinfekční branou a další viry a bakterie už neroznášíte. Při vstupu do brány vám zařízení dává jasné instrukce, kam máte dát ruce, kam se postavit a následně vás vydezinfikuje – ruce, oblečení, ale i podrážky. O to se stará 12 trysek. Celý proces je bezdotykový a vstup, dezinfikování a výstup z brány zabere cca 6 sekund. Takže nic dlouhého. Výhodou také je, že pokud nedojde ke správné dezinfikaci, stroj na to upozorní svou obsluhu a ta může podniknout další kroky – například nevpustit osobu do vnitřního prostoru, nebo celý proces opakovat. Kapacita 30 L dezinfekce vystačí na 1300 osob, pak se jednoduše doplní.

Musí být dezinfekce, kterou používáte, nějak upravená nebo stačí obyčejná dezinfekce, kterou všichni známe?

To se ptáte na moc dobrou otázku. My jsme zrovna nedávno dostali výsledky měření naší dezinfekce, kterou jsme vyvinuli. A zatím jsou ta čísla úžasná a naplňují mě optimismem.

Počkejte, vy jste si opravdu vyvinuli svou vlastní dezinfekci?

Ano. Je to náročný proces a získat všechny potřebné certifikace je složitý a zdlouhavý úkol. Ale nám se to zatím daří a úspěšně procházíme dalšími koly měření a testování. Začali jsme letos v létě a dohledný konec je v prosinci 2020.  Výsledky, které s dezinfekcí máme, jsou úžasné. Vlastní vývoj dezinfekce má na starost PharmDr. Krajíček z Opavy.

Nebylo to přitom vůbec jednoduché. Museli jsme najít takovou dezinfekci, aby se nám neucpávaly trysky ve stroji, rychle se vypařila a byla přitom účinná. Další aspektem je, že my vlastně stříkáme člověka a jeho oblečení, takže dezinfekce nesmí poškodit žádné textilie a pokožku. Ideální dezinfekci jsme na trhu nenalezli, a tak jsme se pustili do vývoje vlastní.

Dobrá, vraťme se k celému řešení. Pronajímáte ho nebo si jej lze i koupit.

Primárně chceme celý tento systém prodávat. Kdybychom to jen pronajímali, tak tu budeme mít na skladě hodně drahých strojů, které bude náročné provozně udržovat, což by zasáhlo fungování firmy.

Na druhou stranu po těch pronájmech registrujeme poměrně velkou poptávku. Proto jsme se tomu přizpůsobili a jsme schopní celé řešení v omezené formě pronajmout. A to ještě v různých variantách. Například s tím, že u stroje celý den bude náš personál nebo u nájemce vyškolíme interní personál.

Takže když se pořádá např. veletrh, jste schopní dodat toto řešení, které by pomohlo bezpečnosti v daném místě?

Zde by dávalo smysl, že bychom zaučili jejich interní lidi, kteří by se o daný stroj dokázali postarat – jde jen o to stroj zapnout, vypnout a dolít dezinfekci. Takže každý, kdo přijde na veletrh by prošel vstupní dezinfekcí a organizátoři by věděli, že udělali další krok k větší bezpečnosti v rámci koronavirové pandemie.

Kolik takových strojů dokážete vyrobit?

Aktuálně máme připravené výrobní kapacity, které pokryjí výrobu 100 ks strojů za měsíc.

A co potom, až tato koronavirová situace zmizí? Co dál?

S kolegou počítáme, že pokud vznikne trh s tímto produktem, tak nezmizí s koronavirem. Bude potřeba dané stroje nějakým stylem udržovat. Zároveň nás tato situace „vyškolila“ a celá řada států změní současný standard ochrany zdraví. Stejně jako tomu bylo po 11. září, kdy se aplikovaly různé rámy na letištích a ochranné prvky u cockpitu v letadle, tak i tato situace s sebou přinese mnoho dlouhodobých změn. A my věříme, že náš produkt bude součástí té změny. A kdyby nic takového nenastalo, tak mám na rýsovacím prkně další tři nápady, co dělat dál.

Vstupní dezinfekce je vidět na Magistrátu města Ústí nad Labem. Jak k tomu došlo?

Jednoduše – zeptali jsme se, oni to povolili a my jim tam na ukázku nainstalovali pár strojů, které tam používali. Naše brána je pak vidět ještě v Mariánských Lázních a v K2Pharm v Opavě.

Kdo jsou hlavně vaši zákazníci?

Zdravotní zařízení – nemocnice, domovy seniorů. Dalšími zákazníci jsou např. různé agentury, které pořádají větší akce (festivaly, veletrhy, konference), obchodní centra atd.

Vy s Inovačním centrem Ústeckého kraje konzultujete několik témat. Jak Vám ICUK pomáhá v rozvoji?

Nejprve jsem s ICUKem řešil, co vše je mi vlastně takové centrum schopno nabídnout. Tam jsem byl velmi mile překvapen, jak vstřícným přístupem, tak velkou informovaností ohledně skvělých mentorů, kteří nám dokážou s nápadem pomoci a rozvinout jej, ale také dokonalým přehledem na různé dotační tituly. Navíc nám ICUK zorganizoval schůzky s experty v dané tematice a s těmi postupně budeme konzultovat další věci. Musím se přiznat, že jsem si myslel, že nejdříve budeme muset podat nějakou žádost, aby se s námi někdo bavil. V tomhle jste mě příjemně „zklamali“. 🙂

Jaké nejbližší kroky vás teď čekají?

Sice jsme spokojení, jak dezinfekční brána funguje, ale pořád je co zlepšovat. Hlavní inovace bude měření teploty a hlídání roušek. Představa je, že přijdete k bráně, ona vás celého vydezinfikuje, změří vám pomocí termokamery teplotu a identifikuje nasazenou roušku. A pokud splníte vše, co máte, vpustí vás do prostoru. Zkrátka bychom z naší brány chtěli udělat komplexnější řešení. Takové all-in-one. Takže teď aktuálně pracujeme s kolegy z ČVUT na vývoji kamery pro hlídání roušky.

Honzo, děkujeme za Váš čas a přejeme mnoho úspěchů.