Útlum těžby uhlí a přechod k nové ekonomice není výzvou pouze pro Ústecký kraj. Podobnou proměnou procházejí také polské regiony Slezsko a Malopolsko. Zástupci ICUK se proto na přelomu června a července vydali do Polska v rámci mezinárodní výměny JTPeers Exchange, aby sdíleli zkušenosti s transformací uhelných regionů a hledali inspiraci pro další rozvoj Ústeckého kraje.
Co se stane s regionem, jehož ekonomika byla po desetiletí postavena na těžbě uhlí? Jak využít území po těžbě, vytvořit nová pracovní místa a zároveň zabránit odlivu lidí, kteří mají být součástí jeho budoucnosti?
Právě podobné otázky řešili během třídenní výměny zástupci Ústeckého a Karlovarského kraje společně s kolegy z Polska. Cesta vedla přes Katovice, Tychy, Brzeszcze a Krakov a nabídla pohled na konkrétní způsoby, jak se s útlumem uhlí vyrovnávají regiony, které mají s těžbou dlouhou zkušenost.
Když končí uhlí, musí začít nová ekonomika
Transformace uhelných regionů není pouze otázkou uzavření dolů. Konec těžby s sebou přináší zásadní změny pro místní ekonomiku, pracovní trh i samotnou krajinu.
Polská zkušenost ukazuje, že je potřeba připravovat nové příležitosti ještě předtím, než k útlumu dojde. Vedle nových odvětví a pracovních míst je důležité rozvíjet podnikání, podporovat inovace, připravovat infrastrukturu a pracovat s lidmi, kteří v regionu žijí.
Právě zde se objevují paralely s Ústeckým krajem. I u nás je jedním z hlavních témat otázka, jak po těžbě vytvořit podmínky pro nový ekonomický rozvoj a jak z území, které bylo dlouhodobě spojené s těžbou, udělat místo atraktivní pro život, práci i podnikání.
Od dolu Wujek po pohornickou obec Brzeszcze
Během návštěvy měli účastníci možnost vidět transformaci přímo v terénu.
V Katovicích navštívili například bývalý důl Wujek, dnes spojený s Centrem svobody a solidarity. Návštěva ukázala, že konec těžby nemusí znamenat vymazání průmyslové minulosti. Naopak – hornické dědictví může získat novou funkci a stát se součástí identity regionu i jeho dalšího rozvoje.
V Brzeszcze, bývalé hornické obci, se diskutovalo o možnostech rozvoje pohornického území a komunitní energetice. Právě energetika je přitom jedním z klíčových témat transformace regionů, které se potřebují postupně odpoutat od uhlí.
V Tychách pak účastníci navštívili moderní výzkumné a rozvojové centrum zaměřené na vodní hospodářství a seznámili se s přístupy k energetice a využití odpadů.
Tyto příklady ukazují různé cesty, jak hledat nové využití území a infrastruktury, která vznikla v době těžby.
Brownfieldy nemusí být problém. Mohou být příležitostí
Jedním z důležitých témat pro uhelné regiony je otázka, co s územím po těžbě.
Rozsáhlé brownfieldy a území zasažená těžbou mohou být pro region dlouhodobou zátěží, zároveň ale představují významný prostor pro nové investice, průmysl, výzkum nebo další využití.
Podobnou zkušenost máme i v Ústeckém kraji. Příkladem je revitalizace východního nádraží v Děčíně nebo projekt Greenmine na lomu ČSA, které ukazují, jak lze přemýšlet o budoucnosti území, jehož původní využití postupně končí.
Transformace tak není jen o tom, co z regionu zmizí. Stejně důležité je rozhodnout, co v něm vznikne místo toho.
Největší výzvou jsou lidé
Přechod od uhlí k nové ekonomice se ale neobejde bez lidí. Jedním z témat, na kterém se účastníci z Polska a Česka shodli, je proto udržení talentů a zabránění odlivu mladých lidí z regionu.
Pokud mají uhelné regiony uspět, potřebují nabídnout lidem perspektivu – kvalitní pracovní místa, možnosti vzdělávání, podnikání i rozvoje vlastních nápadů.
Proto se během výměny diskutovalo také o podpoře malých a středních podniků, startupů, transferu technologií nebo spolupráci univerzit s firmami.
Inspirací byl například polský projekt SPIN, který prostřednictvím inovačních brokerů pomáhá přenášet znalosti a výsledky výzkumu z univerzit do praxe.
„Výměna mi poskytla hlubší porozumění tomu, jak lépe podporovat lidi v našem kraji a efektivněji reagovat na jejich potřeby. Velmi přínosné bylo představení polského projektu SPIN a fungování inovačních brokerů, kteří přenášejí výzkum z univerzit do byznysu. Tento proces je přímo aplikovatelný i u nás v Ústeckém kraji, kde na základě strategie RIS3 pomáháme transferovat znalosti z institucí, jako je UJEP nebo ČVUT v Děčíně, přímo do praxe.“
– Ing. Marek Hart, RIS3 developer, ICUK
Ústecký kraj a Polsko řeší podobnou budoucnost
Návštěva Polska potvrdila, že Ústecký kraj není v transformaci sám. Slezsko i Malopolsko řeší řadu podobných otázek – jak postupně nahradit ekonomiku založenou na uhlí, jak využít území po těžbě, jak připravit nové pracovní příležitosti a jak přesvědčit mladé lidi, že má smysl v regionu zůstat.
Zároveň ale není možné jednoduše převzít řešení z jednoho regionu do druhého. Každý má jiné podmínky, historii i možnosti. Smyslem podobných výměn je proto především sdílet zkušenosti, inspirovat se a hledat vlastní cestu.
Pro ICUK jsou zkušenosti z Polska cenné právě v souvislosti s podporou podnikání, inovací a rozvojem nových příležitostí v Ústeckém kraji. Nástroje jako inovační vouchery nebo PLATINN mohou pomoci firmám reagovat na měnící se podmínky a hledat nové směry rozvoje.
Spravedlivá transformace tak není jen otázkou toho, jak skončit s uhlím. Je především otázkou toho, jakou budoucnost region vytvoří po něm.
A právě zkušenosti z dalších evropských uhelných regionů nám mohou pomoci hledat odpověď.
👉 Více o programu JTPeers: Just Transition Platform – JTPeers Exchange
