CZ | EN

Inovační centrum Ústeckého kraje


« zpět

Pavel Janoš a Pavel Bernáth: V CADORAN děláme stopové chemické analýzy, umíme pomoci i firmám

Pavel Janoš a Pavel Bernáth: V CADORAN děláme stopové chemické analýzy, umíme pomoci i firmám

12.02.2018 - Špičková laboratoř, která z analýzy vody umí poznat změny chování obyvatel, z říčních sedimentů dokáže rekonstruovat kroniku krajiny, chystá spolupráci s Německem na sledování pervitinu v povodí Labe a pomůže řešit i konkrétní problémy firem. To je Centrum pro výzkum toxických látek v životním prostředí (CADORAN), které společně založily Fakulta životního prostředí UJEP a Zdravotní ústav v Ústí nad Labem. Rozhovor jsme vedli s ředitelem Zdravotního ústavu Ing. Pavlem Bernáthem a profesorem Pavlem Janošem z Fakulty životního prostředí UJEP, kteří za projektem stojí.


Pane profesore Janoši, čím se centrum CADORAN přesně zabývá? S kým spolupracujete?


Pavel Janoš (PJ): Specializujeme se na stopovou organickou analýzu, tzn. na stanovování velmi nízkých koncentrací nebezpečných chemických látek v životním prostředí. Vlastní pracoviště v Pasteurově ulici se specializuje na analýzu vod, ale díky napojení na další spolupracující laboratoře Zdravotního ústavu, laboratoře Fakulty životního prostředí a Výzkumně vzdělávacího centra Unipetrolu (UniCre) umíme rovněž analýzu vzorků ovzduší, půd, sedimentů, odpadů apod. Jednou z předností tohoto pracoviště je stanovování velmi nízkých koncentrací například pesticidů, léčiv, drog apod. Všechny tyhle látky se dříve nebo později objeví v odpadních vodách. A protože tečou do Labe, tak to pochopitelně zajímá i německou stranu. S nimi aktuálně připravujeme velký projekt na sledování pervitinu a podobných látek. Pomocí analýzy odpadních vod totiž dokážeme velmi dobře sledovat drogovou scénu v daném území.


To je zajímavé, co z této analýzy dokážete zjistit?


PJ: Díky našim přístrojům umíme stanovovat opravdu stopová množství. Cokoli se tady v okolí nebo povodí Labe stane, tak se dříve či později projeví změnami ve složení odpadních vod. Dnes se už na základě složení vody dokonce dělají sociologické studie. Analytici umí detekovat nikotin, kofein a podobné látky, takže jsou například schopni doložit, kdy se v průběhu týdne otevírají úřady anebo že se začaly používat dražší nebo levnější typy parfémů, a z toho usuzovat na socioekonomické složení obyvatel a jeho proměny. To je ale už otázka interpretace, která jde trochu mimo nás.


Pavel Bernáth (PB): Aktuálně v naší laboratoři začínáme pracovat na akreditaci pro farmaceutické látky. Mezi ně patří například hormony obsažené v ženské antikoncepci, které se dostávají do vod a způsobují hormonální změny u živočichů. A i tomu se určitě budeme věnovat. Sledování ale musí být dlouhodobější.


Jaké máte k dispozici přístrojové/laboratorní vybavení a čemu může být nápomocné?


PJ: Na vlastním pracovišti centra je klíčovým přístrojem kapalinový chromatograf s hmotnostně spektrometrickou detekcí, který je určen pro stopovou organickou analýzu. Jeho výhodou je, že skutečně dokáže detekovat velmi malá množství látek (nanogram/litr, nebo nanogram/kilogram) a nevyžaduje zdlouhavou přípravu a zpracování vzorků. Díky tomu si můžeme dovolit koncipovat rozsáhlejší studie, které vyžadují delší monitoring a analýzu velkého počtu vzorků, což nám umožňuje vyhodnotit např. dlouhodobé trendy v užívání léků apod. Na dalších pracovištích pak máme jiné vysoce sofistikované přístroje, které umožní identifikovat neznámé látky i ve vzorcích, o jejichž původu toho mnoho nevíme.


PB: Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem vedle toho poskytuje i další analýzy organických látek. Nosnými přístroji jsou plynové chromatografy se širokou škálou detektorů v čele s hmotnostními detektory, kapalinové chromatografy, především s fluorescenční detekcí, popř. s diode array detektory, dále ICP spektrometry, s optickými i hmotnostními detektory a další. Takže umíme monitorovat ovzduší, vodu i vzorky zemin a stanovovat v nich kovy, pesticidy, polycyklické aromatické uhlovodíky a další látky.



Centrum bylo založeno v červnu 2015, jaké jsou z vašeho pohledu největší úspěchy po cca dvou letech jeho činnosti?


PB: Řekl bych, že úspěchem je funkční propojení s dalšími laboratořemi. Centrum CADORAN úzce spolupracuje s Centrem hygienických laboratoří, které má akreditaci Českého institutu pro akreditaci (ČIA). A protože je akreditace flexibilní, umožňuje nám postupně doplňovat i další látky podle požadavků zákazníka. Největším zákazníkem tohoto centra jsou především hygienické stanice, pro které v rámci státního dozoru provádíme kontrolu pesticidů apod.


PJ: Rád bych doplnil, že úzká spolupráce s laboratoří, která má akreditaci ČIA je pro nás významná věc – jde o osvědčení, že laboratoř je dobře vedená a splňuje celou řadu dalších kritérií, a může tedy vykonávat určité typy zkoušek. V praxi se bez toho obejde jen málokterá laboratoř, důležitá je zejména pro laboratoře pracující v oblasti ochrany životního prostředí. Na tuzemských vysokých školách se však studenti s akreditovanou laboratoří setkávají jen zřídka (výjimkou je poměrně známá laboratoř na VŠCHT). Naši studenti, kteří se s fungováním akreditované laboratoře mohou seznámit již během studia, získávají tedy oproti absolventům jiných vysokých škol významnou konkurenční výhodu.


A co finanční stránka projektu – vyplatí se to?


PJ: Dobrá otázka! Je třeba poznamenat, že na tento projekt jsme nedostali žádnou dotaci a financujeme jej „ze svého“. Centrum by se mělo „živit“ hlavně zmíněnými projekty, které jsou financovány z různých programů a grantových systémů. Sehnat takovou podporu není snadné, ale v případě CADORAN to zatím vypadá velice nadějně – dva projekty už běží a další se připravují.


PB: Ještě jednou připomínám, že toto pracoviště úzce spolupracuje s Centrem hygienických laboratoří ZÚ a jako takové (právě díky akreditaci ČIA) může poskytovat i řekněme běžný analytický servis na komerční bázi. V těchto dnech právě vyhodnocujeme, jak si v tomto ohledu stojíme. Nechci to zakřiknout, ale nevypadá to špatně. Tržby kolem 2 mil. Kč, to není na jedno pracoviště špatné, ovšem potenciál i kapacita pracoviště jsou mnohem vyšší. A na tom chceme v příštím roce trochu zapracovat.


PJ: Souhlasím, ani studentům neuškodí, když uvidí, jak se vlastně v analytické chemii vydělávají peníze.


CADORAN dokáže řešit také výzkumné problémy konkrétních firem. Můžete přiblížit, co jste řešili, v čem jste pomohli?


PJ: Obracejí se na nás podniky, zejména pokud neuspějí v běžné laboratoři. Ozvali se nám například z jednoho podniku v našem regionu, kterým dodavatel ukončil dodávky suroviny. A protože neznali její přesné složení, nemohli ani najít náhradního dodavatele. Díky naší analýze a zkušenostem našich technologů se nám podařilo látku nejen identifikovat, ale i najít pro ně náhradního dodavatele. Takže jsme dokázali zákazníkovi na stříbrném podnose přinést velmi konkrétní řešení a vypadá to, že budeme dále spolupracovat.


PB: Zdravotní ústav také například participuje s německou stranou i na mediálně známém projektu znečištění ovzduší, kde se zjišťuje, odkud se šíří zápach, který se objevuje v Německu a co je jeho původem. Další projekt, na němž se podílí Zdravotní ústav, je například problém s arsenem v Kutné Hoře, kde se v odvalu nalézají velké koncentrace arsenu. A i díky našim laboratořím mají obyvatelé možnost si nechat zjistit množství arsenu ve vlasech a v moči. To je také možná cesta, kterou můžeme nabídnout i širší veřejnosti v regionu – tedy nechat si zjistit množství určitých škodlivých látek v těle.


Pojďme se podívat na další laboratoře a vybavení, které fungují v rámci FŽP a spolupracují s centrem.


PJ: Naše fakulta a potažmo centrum CADORAN například spolupracuje velice těsně s Přírodovědeckou fakultou UJEP, zejména s fyziky. Oni totiž mají další přístroje, které se v chemických laboratořích nevyskytují – například elektronový mikroskop nebo rentgenovou difrakční analýzu. Takže když nám přinesete nějaký podezřelý bílý prášek, tak vám většinou poměrně rychle dokážeme říci, jestli je to sádra nebo nějaká droga. Další spolupráce funguje s bývalým Výzkumným ústavem anorganické chemie (dnes UniCre), kde máme laboratoř vybavenou plynovým chromatografem a vysokorozlišovacím hmotnostním spektrometrem, který dokáže identifikovat látky ve vzorku, a zjistit tak například i původ zápachu.


Další významná spolupráce probíhá s ústavem Anorganické chemie AV v Řeži a naší katedrou geoinformatiky na FŽP na výzkumu říčních sedimentů. To je projekt podpořený Grantovou agenturou ČR a představuje v podstatě druhou polovinu naší práce v CADORAN. V projektu zkoumáme říční sedimenty a chemickou analýzou se z nich snažíme dedukovat, co se v tom území vlastně stalo. Ve spolupráci s katedrou geoinformatiky, kteří jsou mimochodem špičkou v republice, tomu navíc dokážeme dát zajímavou přidanou hodnotu – konstruovat mapy, které následně můžeme porovnávat s historickými mapami daného území. Dáváme tak dohromady takový archiv, resp. kroniku dané krajiny.


Ocenili byste spolupráci s ICUK, že bychom firmám dali vědět, jaké přístroje tady máte a co jim mohou nabídnout?


PJ: To bychom určitě ocenili. Protože jsme zjistili, že když se dostaneme do nějakého podniku až k technologům, tak s nimi najdeme společnou řeč a máme jim co nabídnout, ale oni o nás a našich možnostech zatím moc nevědí.


Co jsou hlavní rizika životního prostředí našeho regionu?

PB: Samozřejmě velkým problémem regionu je doprava, dieselové motory, je to ale také stále těžba hnědého uhlí a jeho přeprava a prach, který při tom vzniká. Ten se nám nepodepisuje zrovna dobře na zdraví obyvatel.


A umíte říci, zda se dejme tomu za posledních 25 let po úpadku velkého průmyslu, životní prostředí v kraji zhoršuje nebo zlepšuje?


PJ: Po tom rapidním zlepšení životního prostředí začátkem 90. let, kdy došlo k odsíření elektráren a poklesu průmyslu, začaly postupně a čím dál zřetelněji vyplouvat na povrch lokální a individuální zdroje znečištění. Tenkrát jsme to mohli svést na elektrárny, nyní zjišťujeme, že je tady spousta dalších lokálních problémů, které se jednorázově řešit nedají.


PB: Pro takovou odpověď asi nemám dostatečná data, ale ono je to případ od případu. My jsme byli před několika lety požádáni o pomoc jednou obcí v ústeckém regionu, ve které měli problém se zápachem a její obyvatelé trpěli zánětlivými onemocněními. Ve spolupráci s ČIŽP jsme zjistili, že se tam na skládce neoprávněně ukládaly i kapalné nebezpečné odpady. Vytvořila se tam taková laguna s plovoucí organickou fází, ze které se uvolňovaly těkavé organické látky do ovzduší. Nikoho by tenkrát nenapadlo, že něco takového je možné. Bohužel, jak se jedná o peníze, je možné téměř vše.


Pane řediteli, když mluvíte o těch individuálních selháních, tak jednu osobní otázku – koupal byste se v Labi?


PB: Asi ano, ale ryby z Labe i z mnohých jiných lokalit pouštím. Musím však dodat, že jsem rybář a chemik analytik s profesionálním postižením.

.

Na závěr ještě otázka pro pana profesora Janoše, jaký výzkum či výzkumný projekt byste vyzdvihl v rámci vaší práce na fakultě životního prostředí?


PJ: Nechci vyzdvihávat jeden výzkum, osobně si nejvíc cením toho, že se nám podařilo propojit velice intenzivně a funkčně právě týmy z Fakulty životního prostředí a Přírodovědecké fakulty UJEP. Protože takový typ spolupráce není běžný. A moje práce například s profesorkou Čapkovou, to je práce vyloženě v tandemu. Já osobně se zabývám výzkumem tzv. reaktivních sorbentů, které jsou schopny rozkládat bojové chemické látky, kolega Trögl řeší ve spolupráci s kolegy z USA projekt NATO na dekontaminaci území po sovětských vojácích, ale i on právě využívá toho propojení s přírodovědeckou fakultou. Více si proto si vážím jedinečného propojení, schopnosti komunikace, schopnosti reagovat na nejrůznější podněty a navzájem si je předávat. Cením si také zavedení doktorského studia u nás na fakultě, protože to výrazně zvedlo výkonnost naší katedry, a potažmo fakulty. Tam, kde jsme dříve byli ve dvou ve třech, najednou máme dvacet doktorandů. A doktorand to už je sám motor výzkumu, nová krev, která ho živí.


Děkuji Vám oběma za rozhovor.



O Zdravotním ústavu

Zdravotní ústavy vznikly v roce 2003 rozdělením hygienické služby. V roce 2012 bylo původních 14 ústavů sloučeno pod dva Zdravotní ústavy, a sice se sídlem v Ostravě a se sídlem v Ústí nad Labem. Působnost ústeckého Zdravotního ústavu, který vznikl sloučením z devíti krajů, nyní zahrnuje celé Čechy, ostravská pobočka má na starost Moravu a Slezsko. Zdravotní ústav působí v Ústí nad Labem na třech pracovištích – administrativní část v ulici Moskevská, laboratorní část hygienických laboratoří v Pasteurově ulici a klinické laboratoře a ambulance najdeme na Bukově. Centrum pro výzkum toxických látek v životním prostředí (CADORAN) má svou laboratoř na pracovišti v Pasteurově ulici. Zdravotní ústav disponuje klinickými laboratořemi, hygienickými laboratořemi a poskytuje i zdravotnické služby (aktuálně např. očkování proti žloutence). Jeho zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví ČR.





 


        

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace

Aktuality

© 2018 Insion


NEWSLETTER

Odběr newsletteru: 

 

 

 


News: