CZ | EN

Inovační centrum Ústeckého kraje


« zpět

MILAN HOTOVEC: Jak proměnit ve 24 hodinách stůl, židli, počítač, znalosti a popelnice na celorepublikové vítězství

MILAN HOTOVEC: Jak proměnit ve 24 hodinách stůl, židli, počítač, znalosti a popelnice na celorepublikové vítězství

12.02.2017 - Během všedních dní je středoškolským studentem, který našel zálibu v programování a v technologiích. Ve svém volném čase sbírá staré výrobky od Tesly, které opravuje a dělá z nich opět ty nejlepší. Díky svému zapálení společně se svým týmem vyhrál celorepublikovou programátorskou soutěž Hackathon Junior 2016. Stejný koncept bude zanedlouho organizovat Inovační centrum Ústeckého kraje.


Milane, zanedlouho Vás čeká maturita na Střední průmyslové škole (SPŠ) v Chomutově. Co Vás přivedlo k tomuto oboru?

Už na základní škole jsem se zajímal o počítače, techniku a vše s tím spojené. Bavilo mě to, a proto jsem se zašel na SPŠ podívat v rámci dne otevřených dveří. Ačkoliv jsem předem věděl, že to nebude nic snadného, bylo ten den rozhodnuto.


Správnost této volby potvrzuje jeden z Vašich nedávných úspěchů – prvenství na Hackathonu Junior 2016. O co šlo?

Před začátkem soutěže jsem sám pořádně nevěděl – dostaly se ke mně pouze kusé informace o tom, že máme vytvořit dva týmy a pojedeme do Brna na 24 hodinovou soutěž v programování. Věděli jsme pouze obecná témata – automatizace, datová analýza, vzdělávání a Smart Cities. Když jsem viděl, jaký „dream“ tým sestavil můj spolužák, byl jsem přesvědčený o tom, že se tam pojedu pouze podívat.


Jak jste si vybral svůj tým Vy?
Jednoduše jsem se zeptal svých spolužáků, o kterých vím, že jsou chytří, šikovní a spolehliví. Nakonec jsme soutěžili ve třech, což byl oproti konkurenci snad nejmenší tým. Byl jsem až překvapený, jak výborná naše spolupráce byla. Určitě k tomu pomohlo i to, že jsme si na začátku rozdělili role a úkoly – každý z nás dělal to, v čem byl nejlepší. Díky tomu byla naše práce mnohem rychlejší a efektivnější. Neměli jsme žádného vedoucího týmu, přistupovali jsme k sobě rovnocenně. 


Jaký byl samotný průběh soutěže?
Na začátku jsme měli před sebou jen stůl, Arduino  a 24 hodin času. Museli jsme mít vlastní počítače i potřebný software. Překvapilo nás také to, že prvotní a kusé zadání bylo vlastně finální. Měli jsme vymyslet životaschopné řešení nějakého problému, nový produkt nebo službu. Nejdéle nám proto trvalo, než přišel ten správný nápad – to zabralo skoro polovinu času, který jsme měli k dispozici. Napadaly nás různé věci – například chytrá doprava; aplikace, která by vyhodnocovala obsazenost spojů a pomohla tak plánovat jejich četnost. U mnohých myšlenek jsme však naráželi na problém s jejich realizovatelností. V zoufalství padl také návrh na chytrou popelnici, která by Vám poděkovala za to, že do ní vyhodíte odpadky. Ač jsme to zpočátku vyhodnotili jako blbost, nad kterou jsme se zasmáli, později jsme se k této variantě vrátili. Rozhodli jsme se vyrobit a naprogramovat modul do popelnic, který by podával informace o jejich naplnění, poloze a stavu. Spravující instituce by tak měli okamžité informace o tom, zda jsou tam, kde mají být, jestli v nich je místo nebo zda nejsou poničené.


Následná realizace Vaší myšlenky byla tedy tou snadnější částí celé soutěže?
Ne tak úplně. Narazili jsme také na technické problémy, například nám byly poskytnuty Wi-Fi moduly, které se téměř nikomu celé soutěže nepodařilo zprovoznit. Tak jsme je prostě vyhodili a poradili jsme si jinak. Všichni jsme také bojovali s únavou, zejména poslední hodiny a finální prezentace byly kritické. Nakonec jsme to ale ustáli a podařilo se nám dokonce vyhrát.


Bude Vámi vynalezený systém „chytrých popelnic“ využitý v praxi?
Už na samotné soutěži jsme vyvinuli hardware, který by po nainstalování do popelnic téměř fungoval. Model se snažíme zdokonalovat a dodělávat dále, problémem je ale čas – přeci jenom nás zanedlouho čeká maturita. Náš učitel nám alespoň přinesl malou plastovou popelnici, kterou máme využít k prezentaci pro 3. ročníky, neboť se za rok zúčastní soutěže také.


Co byste vzkázal a poradil budoucím účastníkům Hackathonu?
Ať to určitě zkusí, je to hodně zajímavá zkušenost, které nelituji. A nejdůležitější radou je se předtím pořádně vyspat.


 


        

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace

Aktuality

© 2017 Insion


NEWSLETTER

Odběr newsletteru: 

 

 

 


News: